Další v sérii knížek (předchozí Sekl se Orwell o dvacet let?, Jako psa ke kandelábru, Evropa snů a skutečností) popisujících a s příměsí humoru komentujících postupnou přeměnu Evropy z civilizace demokratických národů v totalitní superstát. Jak zabít civilizaci už vnímá demokracii v Evropě jako prohranou a sleduje její pevně nastartovanou a setrvačností hnanou cestu k zániku západní civilizace. Nastiňuje ideový původ, vznik a vývoj západní civilizace, její jedinečnou a vratkou kompozici stěžejních prvků, principů a hodnot, které z ní přes všechny překážky a pokusy o zničení udělaly nejtvořivější civilizaci dějin. Táže se, co z nich nám ještě stojí za záchranu, jak by se taková záchrana ještě na poslední chvíli dala provést, nebo jak alespoň něco z jejích hodnot převést do civilizace, která se ji chystá nahradit s mírou bigotnosti a cílené krutosti, jakou západní civilizace na svém území pamatuje jen z krátkého období Hitlerova nacismu. Mezi hlavními prvky této náhradní civilizace jsou adorace nenávisti, zbožňování smrti a likvidace smyslu pro krásu, lásku, laskavost, soucit a humor, které jsou pro západní civilizaci prvky stěžejními. Ty se i zde autor pokouší zachránit, ale jeho obvyklý optimistický humor předchozích knížek zde místy přechází v humor šibeniční a mrazivý.